Michovka

Původním účelem zřízení experimentální stanice Michovka (23 ha) byl polní výzkum stromů a vytrvalých plodin pro krajinné a energetické využití včetně šlechtění původních a introdukovaných dřevin (> 600 genotypů). Jsou zde asi 4 ha experimentálních porostů rychle rostoucích dřevin (RRD). Později zde započal polní výzkum okrasných druhů květin (tulipány, Echinacea, jiřiny atd.).

Agrolesnický výzkum začal na Michovkách v roce 2017 průzkumem vhodných pozemků a porostů dřevin pro výzkum tohoto nového agronomického systému v českých podmínkách. Liniový silvoorebný systém Michovka transformovaný ze staré školky alejových dřevin je prvním takovým experimentem s následujícími výzkumnými cíli: sledovat a studovat vliv ALS na půdu, klimatické parametry, produktivitu plodin, biologickou rozmanitost a vodní režim. To vyžaduje spolupráci více výzkumných týmů a zemědělského družstva, pro které jsme museli zřítit novou příjezdovou bránu pro velké stroje.

• Agrolesnický systém i konvenční pole byly vybaveny monitorovacím systémem pro sledování klimatických, půdních a hydrologických parametrů i ekofyziologických parametrů stromů (fotosyntéza, tok mízy, zvětšování průměru).
• Mezi první výsledky probíhajícího pilotního monitoringu patří znalosti o rozdílech v růstu stromů a kořenovém vývoji solitérních a polo-solitérních stromů.

Agrolesnický systém byl vytvořen Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v.v.i. pro výzkumné účely. Byl inspirován experimentálními výsadbami v jiných zemích, zejména ve Francii (INRA v Restinclières) s využitím vlastních zkušeností z výzkumu výmladkových plantáží rychle rostoucích dřevin. V současné době nejsou v České republice přístupné dotace na agrolesnické systémy, ale připravuje se podpora silvopastorálních a silvoorebných systémů do příští SZP (od 2021-22). V současné době existují na zemědělské půdě pouze přímé platby pro výmladkové plantáže RRD, které lze případně kombinovat s některou živočišnou výrobou (drůbež, prasata, koně). Během aplikace výzkumu jsme se naučili některé postupy transformace starých školek nebo podobných porostů do agrolesnických systémů včetně využití koní (s lesním postrojem) ke kácení a vyvážení stromů z porostu. D8le jsme vyjednali jsme spolupráci s velkým zemědělským družstvem na obhospodařování jednoletých plodin v tomto ALS.

Způsob založení agrolesnických porostů Původní školka pro alejové stromy byla založena v letech 2004 a 2005 pomocí standardní výsadbové mechanizace a mladých sazenic ve schématu 4m x 1-2m. Po 15-16 letech, kdy většina stromů ve školce zůstala neprodaná, byly vybrané řady stromů vytěženy podle návrhu nového agrolesnického experimentu. Mezery mezi šesti zbývajícími řadami stromů jsou 7, 10 a 15 m. Použila se řetězová pila na kácení stromů a koně na odklizení kmenů mimo porost. Pařezy byly odstraněny a homogenizovány v půdě pomocí silné půdní frézy. Půda byla poté zorána a připravena standardní mechanizací (vláčení, diskování) pro setí jednoletých plodin. Orná půda mezi řadami byla v roce 2019 oseta ozimou pšenicí a bude obhospodařována podle osevního postupu sousedního pole obhospodařovaného zemědělským družstvem. Zemědělci využijí své běžné zemědělské stroje vhodných rozměrů.

Řádek	Druhy dřevin	Průměrná vzdálenost v liniové řadě (m)
1	širokolisté lípy	3,5
2	javor babyka	1,0
3	javory, jasan ztepilý	1,5
4	javory, jeřáb břek	2,0
5	širokolisté lípy	3,5
6	jasan ztepilý, líska trurecká	2,5

Hrozby/ výzvy/ doporučení

• Očekáváme problémy s růstem a přežíváním stromů v důsledku poškození kořenového systému po použití půdní frézy a orby půdy poblíž starých stromů a také nižší výnosy konvenčních jednoletých plodin v blízkosti stromů kvůli velkým resp. netvarovaným korunám stromů.

Bylo prakticky ověřeno, že je možné transformovat staré školky a případně spontánní porosty dřevin do liniových silvoorebných systémů pomocí standardní lesnické a těžké zemědělské mechanizace. Takovýto porost je vhodný pro širokou škálu výzkumných záměrů.

Většina druhů stromů dobře zvládla redukci svých kořenových systémů po aplikaci půdní frézy a pluhu při přeměně 16 leté školky na liniový silvoorebný systém. Zdá se, že zbylé stromy profitovaly ze snížené konkurence pokácených stromů.

Plány do budoucna

V nadcházejících letech očekáváme, že na výzkumné stanici Michovka založíme více experimentálních agrolesnických porostů zaměřených na kontrolu eroze, agronomii a design výsadby a výběr druhů dřevin vhodných pro různé stanovištní podmínky a ALS.

Znalosti o růstu stromů na zemědělské půdě v místních podmínkách jsou nezbytné (vhodné druhy, výsadba a údržba). Doporučujeme použít více informačních zdrojů - místní tradice / znalosti, odbornou literaturu a kurzy lesnictví a krajinářství.

Základní doporučení:

 „Než začnete kácet stromy pro ALS, vytvořte si mapu stávající školky nebo porostu včetně polohy, velikosti a taxonomie hlavních stromů. Použijte všechna dostupná prostorová a polní data, např. satelitní snímky, půdní a terénní mapy a kombinujte je s vaším polním průzkumem porostu nebo si pozvěte odborníka. “