Daniel Pitek

Daniel Pitek pochází ze Šumavy ale v šesti letech se přestěhoval do severních Čech a vyrostl v překrásné krajině Českého Středohoří. Je vystudovaným lesníkem a také krátký čas pracoval jako hajný na Šumavě. Po převratu pracoval několik let v Německu a po návratu v roce 1994 založil úspěšnou stavební firmu. Neztratil ale lásku k lesnictví a zemědělství na přelomu tisíciletí začal postupně skupovat opuštěné pozemky po bývalém JZD od soukromých restituentů v okolí Milešovky. JZD se snažilo na těchto příkrých svazích provozovat klasickou rostlinnou produkci na orné půdě, ale po změně režimu o tyto pozemky ztratilo zájem, jelikož pěstování pšenice a kukuřice nebylo za nových poměrů rentabilní. Pozemky postupně zarůstaly náletovou vegetací.

Daniel začal agrolesnicky hospodařit hned od začátku, i když to takto nenazýval. Daniel zarostlé pozemky postupně čistil a přeměňoval na pastviny a zároveň citlivě ponechal na pastvinách cenné dřeviny, jako buk, jedli, lípu, jasan, javor, divoké hrušně či třešně. Některé z těchto druhů také cíleně vysazoval. Daniel nejdříve začínal s hospodařením na 40 ha s chovem jelenů, ale s komplikující se legislativou přešel na chov ovcí (Šumavka), masného skotu (Limousine a Charolais) a koní (Norik). Postupně začal obnovovat původní ovocné sady a pustil se i do zakládání nových sadů, kde pěstuje převážně hrušně a jabloně a sady pravidelně vypásá ovcemi. Celá farma je registrována v ekologické produkci. Jelikož je Daniel vášnivým ochráncem přírody a bojuje za zadržení vody v krajině, začal budovat na pastvinách malé vodní tůně, které přitahují velké množství živočichů. V současnosti Daniel hospodaří celkem na více než 600 ha, z velké části jsou to trvalé travní porosty se stromy, ale také sady a les.

• Po zavedení agrolesnických postupů hospodaření se výrazně zlepšila estetická hodnota krajiny, zvedlo se množství zadržené vody v krajině, zvýšil se výskyt volně žijících živočichů, a to zejména ptáků, plazů a obojživelníků.
• Hospodářským zvířatům stromy poskytují stín a tím se zlepšil jejich celkový welfare.

Daniel provozuje přirozený a tradiční typ agrolesnického systému pro oblast ve které hospodaří. Je to tím pádem návrat k původnímu zemědělskému hospodaření, které bylo zničeno při kolektivizaci. V rámci zakládání nových pasených sadů, Daniel také vycházel z historických pramenů, jelikož okolí Litoměřic bylo velkým producentem ovoce a ve vysokokmenných a extenzivních ovocných sadech se tradičně buď páslo nebo zde byly pěstovány i další zemědělské plodiny. Na výsadbu stromů nebyly použity žádné dotační tituly, farma má pouze dotace v rámci ekologického hospodaření, ale ta není použita na výsadbu dřevin.

Jelikož Dan Pitek je vzděláním i povoláním lesník tak s pěstováním stromů už měl jak teoretické tak praktické znalosti. Jak sám Daniel tvrdí výsadba se provádí metodou pokus – omyl. Další informace získává i od zavedených sadařů.

Způsob založení agrolesnických porostů Většina stromů na pastvinách byla ponechána z přirozeného náletu a další stromy byly sázeny zejména pomocí odrostků, některé lesní dřeviny pak i ze síje (dub, javor).

Hrozby/ výzvy/ doporučení

• Při výsadbě dřevin je největším problémem sucho, okus a vytloukání parůžků spárkatou zvěří a okus kořenů hraboši a hryzci.
• Daniel nově založené porosty nezavlažuje, jelikož by to bylo velmi drahé. V posledních letech je možná výsadba pouze v podzimních měsících, ale i tak je nutné stálé dosazovat uschlé stromy.
• Proti zvěři je nutné provádět individuální ochranu stromů. V poslední době se jako nejlepší metoda jeví ochrana kvalitním pletivem (min. 150 cm) uchyceným na 1-2 kůlech. Další relativně levnou možností je použití tří prken, které obklopují stromek a jsou spojeny vázacím drátem a skobičkami, jedno prkno je přitom zaostřené, opálené a zatlučené do země. Plastové chráničky se neosvědčili jelikož je spárkatá zvěř rozbije a navíc v nich staví hnízda hryzci.

Daniel a Marcela hospodaří agrolesnickým způsobem velmi přirozeně v souladu s místní krajinou a vlastně navazují na tradiční způsoby hospodaření, které už se v historii osvědčili.

Farma Dana Pitka a Marcely Horvátové je příkladem jak může být zemědělství, pokud je děláno šetrným způsobem, strážcem pestré a zdravé krajiny a zároveň jak agrolesnický způsob hospodaření může přispět k vytvoření pestré a krásné krajiny. Je důkazem i toho, že agrolesnický způsob hospodaření může být rentabilní a může být použit i na relativně rozsáhlých pozemcích.

Plány do budoucna Daniel má plány pokračovat v zakládání a výsadbě nových pasených sadů. Dalším z plánů je vybudování vlastní moštárny pro zpracování vlastní ekologické produkce ovoce.  

Každý si musí vyzkoušet co v dané lokalitě bude fungovat a co ne. Daniel uvádí, že je nutné se podívat a konzultovat zkušenosti někoho, kdo už něco podobného provozuje. Je dobré také navštěvovat semináře a školení pořádané ASZ. V neposlední řadě je dobré pátrat po vhodné odborné literatuře.

Základní doporučení Daniela:

 „Nedělat vše najednou, ale se vším začínat postupně. Člověk se praxí, pozorováním a omyly naučí co funguje a co ne“