Farma jelen z Misek

Krajina v okolí Miskovic je zemědělsky využívána více jak 7 tis. let, což z ní dělá jednu z nejdéle obhospodařovaných oblastí na našem území. V současnosti je velmi intenzivně zemědělsky využívána. Radim pochází z nedaleké Kutné Hory z rodiny hajného se selskými kořeny, kde jim byly za minulého režimu selské usedlosti zbourány a pozemky zastavěny. Jedinou zemědělskou stavbou, která zůstala zachována, byl čeledník, nebo také obecní pastouška v Miskovicích s přilehlými pozemky. Tento objekt zrekonstruovali k bydlení. Po absolvování ČZU a narození dcer se s ženou přestěhovali z Prahy, kam Radim dodnes dojíždí za prací do VÚŽV a přednášet na ČZU. Záhumenkaření se věnují ve volném čase, a proto se od počátku zaměřili na extenzivní způsob hospodaření a druhy, které jsou nenáročné na ošetřování i chov. Radim začal agrolesnicky hospodařit hned od počátku, protože mu tento způsob přišel přirozený a zažitý z dětství, (zelenina a brambory pod ovocnými dřevinami). Proto sad přilehlý k domu využívají jako rozlehlejší zahradu a přežvýkavci (jelen evropský, lama guanako a ovce vřesová) zajišťují údržbu travního porostu a úklid nesklizeného ovoce a listí. Díky tomu v sadu nepoužívají žádné postřiky ani hnojiva. Postupně hospodaření rozšířili o dalších 1.5 ha zatravněním orné půdy a jeho rozdělením na několik ploch zaměřených na různorodou produkci, kde jsou spojovacím prvkem všude přítomné nově vysazené dřeviny. Takovými plochami je například jahodníková plantáž kombinovaná s rakytníkem, levandulové a bylinné políčko obklopené dřevinami sloužící k výrobě přírodní kosmetiky, květnatá louka olemovaná bezinkami, sad peckovin s bobulovinami a drobným ovocem, výmladková plantáž topolů a vrb s třešní ptačí a pěstováním zeleniny v meziřádku. Část plantáže bude sloužit i k chovu/výkrmu drůbeže a poslední plochou je vysokokmenný sad s jádrovinami, ořešáky, lískami a lesními dřevinami kombinovaný s chovem ovcí a jelenem sikou. Celé díly půdních bloků jsou lemovány dřevinami a část přilehlá ke komunikaci je oddělená živým plotem z habrů a původních křovin, které slouží jako kryt a zdroj potravy pro ptáky. Poslední plochou byl 30 let opuštěný 1 ha sad, kde jsou různá sukcesní stádia dřevin a křovin, který nazývají „džunglí“, a který bude sloužit jako přírodní biotop „jedlého lesa“.

• Po začátku chovu zvířat v sadu se zvýšilo množství ptáků a objevila se kolonie v zemi hnízdících včelek samotářek na obnažené ploše kolem kaliště. Ty jsou aktivní zejména v době kvetení sadu a napomáhají opylování.
• Hospodářským zvířatům stromy poskytují příznivější mikroklima i zpestřují potravní nabídku. O stromy se zvířata drbou a vytloukají paroží. Zvířata pozemky zásobují živinami z výkalů a sežerou popadané ovoce a listí.

 

Rodina provozuje různé agrolesnické systémy, které postupně rozšiřuje a kombinuje, aby jí splnily očekávání z hlediska pestrosti a návaznosti produkce (co nejdelší období sklizně z různých odrůd ovocných dřevin, díky kombinaci od raných až po pozdní). Celý systém, kde se kombinuje chov zvířat nevyžaduje jiné vstupy než vodu k napájení a seno pro zimní období. Na obhospodařování a sklizni se účastní celá rodina a přátelé. Na založení ani pro hospodaření rodina nepobírá žádné podpory. Zkušenosti s výsadbou dřevin měl Radim z dětství, kdy s tátou sázel stromy v lese a záhumenkařil pod ovocnými dřevinami s dědou sedlákem. Chovem zvířat se zabývá profesně/výzkumně, ale spoustu inspirace a zkušeností získal během cestování, komunikací s farmáři po Evropě, ale i v ČR během svého působení v ASZ ČR.

Způsob založení agrolesnických porostů

První založenou plochou byl 35 letý třešňový sad, kam byla vypuštěna zvířata (1 ha) a doplněny ovocné a lesní dřeviny (duby, jedlé kaštany, lípy aj.). Druhá plocha (1,5 ha) byla kompletně přeměněna z orné půdy zatravněním a osazením dřevinami, křovinami a užitkovými plodinami, bylinami a rychle rostoucími dřevinami. Poslední plochou (1 ha) je částečně prosvětlovaný sekundární biotop opuštěného sadu, který je doplňován o využitelné druhy síjí semen (dub, meruňky, ořešák a javor) a dosadbou plodonosných ovocných dřevin a křovin.

Hrozby/ výzvy/ doporučení

• Při výsadbě dřevin v pastevním areálu je největším rizikem okus/ohryz a s tím souvisí i pevnost individuální ochrany dřevin. Nejvíce se osvědčila do válce ohnutá kari síť 3x2 m, 4-5 mm drát, 10x10 cm otvor pevně ukotvená k zemi. V případě jelenů a lam musí být nastavená pletivem nad 2m do cca 2,6 m kvůli okusu terminálu. Vyvázání stromku do středu ochrany v průběhu růstu je nutné, aby byl terminál veden středem ochrany mimo dosah zvířat. Částečné poškození kořenů a báze stromků hraboši a hryzci se, zejména u jabloní a hrušní, také objevuje.
• Závlaha vysazených dřevin je aplikována podle průběhu srážek v prvních letech od vysazení.  Z hlediska zakořenění je lepší vysazovat mladší sortimenty prostokořenných dřevin. Z hlediska odrůstání  se velmi dobře ujímají třešně.
• Ke kořenovému systému zakopává Radim hnůj a jiné organické zbytky (např. popel) z důvodu výživy dřevin a vláhy.

Rodina hospodaří pro vlastní spotřebu pestrými agrolesnickými kombinacemi ve velmi intenzivně využívané zemědělské krajině. To má efekt nejenom pro samozásobitelství, ale zejména ke zlepšení životního prostředí a zvýšení celkové biodiverzity a stability krajiny. Díky expozici agrolesnických systémů ve svahu nad obcí mají pozemky také protierozní o ochrannou funkci. Život a výchova dětí v takovémto prostředí je pro rodinu dar a zároveň mezigenerační odkaz k zodpovědné správě.

Plány do budoucna

Rodina má plán na rozšíření chovu drůbeže na ploše výmladkové plantáže, založení chovu včel a rozšíření ploch pěstovaných bylin pro výrobu přírodní kosmetiky. Dvě přírodní jezírka by měla sloužit k zachycení užitkové dešťové vody ze střech budov i jako zdroj a útočiště pro další organismy. Na 1 ha zarostlého sadu započali s jeho přeměnou na přírodní „jedlý les“ s kombinací cenných a jedlých sortimentů dřevin.

Život je krátký na to, abychom čekali, že plně využijeme dřevin pro produkci, ale dost dlouhý na to, abychom uspěchali jejich vysazení, protože tam kam je vysadíme mohou růst staletí.

Základní doporučení  Radima:

 „Pozorujte  své okolí v průběhu roku, jeho topografii, druhy dřevin, které rostou zdravě, vyhledejte si  informace k čemu pozemky historicky sloužily, čerpejte inspiraci z české i zahraniční zemědělsky využívané krajiny a to vše propojte do vašeho očekávání. Realizace založení agrolesnických systémů pak bude mít jasný smysl, směr a dlouhodobou udržitelnost. Pokud Vás  stromy přežijí, chybu jste neudělali ;o).“