Jiří Michalisko

Jiří je vášnivý myslivec a z toho důvodu se rozhodl založit zájmový chov dančí a muflonní zvěře na menší zatravněném území, na okraji lesa, kde postupně začal dosazovat dřeviny, aby poskytl stín chované zvěři. Jiří se zaregistroval jako hospodář a postupně začal rozšiřovat svoje pozemky a ze zájmové aktivity se stalo hlavní povolání. Zavedl rostlinnou výrobu pro produkci krmiv a také dokoupil další druhy hospodářských zvířat.

Jiří začal chovat již první zvířata (muflony a daňky) v agrolesnickém systému i když v té době, ještě nevěděl, že se to takto nazývá. Všiml si, že zvířata vyhledávají úkryt pod vzrostlou zelení a proto se rozhodl v zájmu welfare vysadit další dřeviny po obvodu i uvnitř pastvin. Tuto svoji aktivitu následně rozšířil i na ornou půdu kde buď dosazoval dřeviny do liniových společenstev a nebo ponechával meze přirozenému náletu.

Jiří by rád zavedením agrolesnických systémů dosáhl vyšší produktivity díky diversifikaci produkce, dále od agrolesnictví očekává zlepšení kvality svých produktů, ochranu před klimatickými vlivy a zvýšení množství organické hmoty v půdě díky opadu listí. Také očekává, že bude moci prodávat dřevo a plody ze stínících stromů. Pro Jiřího je velmi důležitá stabilizace krajiny, kterou agrolesnické systémy zajišťují, protože  v této krajině žije a rád by ji předal svým potomkům.

• Postupným dosazováním stromů na pastvinách došlo na Jiřího farmě k lepšímu zapojení travních porostů, rozmělnění intenzity pobytu zvířat, která se mohla schovat pod více stromů, takže nedocházelo k udusávání půdy pouze na jednom místě a toto vedlo i ke snížení vodní eroze na svažitých lokalitách.
• Jiří si také všiml, že na zastíněné orné půdě nedocházelo ve vrcholné denní expozici ke shazování odnoží obilovin ani k vadnutí listů krmné řepy a následně zde byly i lepší výnosy.
• Jiří také zaznamenal vyšší sklizeň a olejnatost u řepky pěstované v agrolesnickém systému při sklizni v roce 2019.

 

Jiří měl vždy kladný vztah ke krajině a již od mládí byl zapáleným myslivcem. Když se rozhodl začít s chovem Jelenovitých, tak chtěl co nejvíce tento chov zatraktivnit a hospodařit v souladu s welfare. Stromy na pastvinách poskytly zvěří stín a sloužily také jako okusová dřevina. Tento způsob hospodaření se Jiřímu zamlouval a tak, když se rozhodl svoji farmu rozšířit o chov hospodářských zvířat a rostlinnou produkci, chtěl ve výsadbách dřevin pokračovat.  Poprvé se dočetl o tom, že hospodaří agrolesnickým způsobem na Facebookových stránkách Českého spolku pro agrolesnictví, kde také sbíral informace a dozvěděl se o prvním semináři o agrolesnictvím. Dotace na agrolesnické hospodaření nedostal, naopak část jeho pozemků byla vyňata ze zemědělských půd v LPIS (veřejný registr zemědělských půdy) a tím přišel o část dotací na zemědělské hospodaření.

Jiří absolvoval minimální zemědělské vzdělání s absolventským projektem zaměřeným na kombinované hospodaření s produkcí krmiv a chovem zemědělských zvířat s možností využití kompenzačních podpor. Jiří prošel také kurzem nakládání s přípravky na ochranu rostlin a  má také znalosti v oblasti původních a nepůvodních rostlin a živočichů.  Jiří absolvoval seminář Potenciál a perspektivy udržitelného pěstování dřevin na zemědělské půdě a v roce 2019 se účastnil konference o Agrolesnictví.

Způsob založení agrolesnických porostů

Na okrajích obhospodařovaných polí byla založena liniová výsadba olše, javoru klenu, ořešáku královského a borovice černé s rozestupem 1-2 m. Na návětrných místech byly vysazeny jehličnany ve víceřadých výsadbách a to ve sponu 80x80 cm, které byly následně prořezávány.

Další typ výsadby byl proveden na plochách terénních zlomů kamenných snosů, svažitých ploch a na okrajích potoků, kde byly vysazovány jabloně a švestky v širokých sponech. Tyto dřeviny byly přesazeny z náletů v blízké okolí a nebo vypěstovány přímo na farmě. Jiřímu se osvědčilo rozložit na okraji pole na zoranou půdu zbytky výlisků po moštování jablek a zapravit je kultivátorem. Semena dobře vyklíčila a již po dvou letech přesazoval rostliny na meze a jiná místa, která potřeboval osadit. Hrozby/ výzvy/ doporučení

• Největším problémem je v současné době nastavení české dotační politiky a celkově zemědělské legislativy, která agrolesnické systémy nepodporuje.
• Dalším velkým problémem je zvěř. Vysazené dřeviny se musí chránit. Osvědčila se mu kombinace pletiva a kůlů, které pletivo drží a zabrání nadzvedávání divokými prasaty.
• Jiří zatím nedokáže zhodnotit ekonomický přínos ovocných dřevin, protože jabloně a další ovocné stromy, které zasadil, ještě neplodí.

Jiří rozšiřoval svoji farmu postupně a od chovu zvěře (daňci, mufloni) se dopracoval až ke komplexnímu hospodaření kombinujícímu rostlinnou i živočišnou výrobu. Postupně se snaží do svého hospodaření začleňovat agrolesnické systémy a jeho hlavní motivací je ochrana půdy a vytvoření pestré krajiny, kterou by rád předal dalším generacím. Na příkladu jeho farmy jde vidět, že agrolesnické systémy lze zavádět postupně a dosadby realizovat dle schopností a zkušeností každého farmáře. Postupným zaváděním agrolesnictví na svých polích a pastvinách má možnost postupovat cestou pokus/omyl a za svých chyb se poučit v následujících letech.

Jiří si myslí, že agrolesnictví má smysl protože kromě výnosů ze zemědělské produkce přináší příjem také z produkce dřeva a ovoce a také má mnoho ekologických přínosů.

Na závěr Jiří dodává:

 „Pořád se učím a objevuji nové věci“