Alain Magnaut

V roce 1980 bylo několik pozemků osázeno topoly, především aby se předešlo škodám způsobeným záplavami místní řeky Gers. Tyto pozemky lze nazvat lesnickou monokulturou. Stromy byly sklizeny v roce 1997 a před novou výsadbou Alain Magnaut přemýšlel o způsobu zvýšení produktivity systému. Rozhodl se přidat chov drůbeže ve volném výběhu.

Chov drůbeže o rozloze 2,5 ha je úspěšný, s dobře vyvinutými stromy a zdravými slepicemi pod nimi. Alain Magnaut také pěstuje plodiny v silvoorebném systému na 65 ha s různorodými druhy stromů.

• Chov drůbeže přináší krátkodobé příjmy, které doplňují dlouhodobé příjmy z prodeje dřeva. To zlepšuje finanční bilanci hospodářství.
• Zvířata mají lepší životní podmínky díky ochraně před deštěm a větrem, stínu a pocitu bezpečí, které jim stromy poskytují.

Plocha potřebná pro takovýto systém se pohybuje v rozsahu 1 až 6 ha na jeden kurník v závislosti na typu stavby. Pro zajištění optimálního vztahu mezi stromy a drůbeží je třeba vzít v úvahu následující kritéria:

• Rovnoměrně rozložené zastínění dosahující 30 až 40%
• Dobrá ochrana před větrem pro celý pozemek
• Odstranění bahnitých míst a stojatých vod
• Dobře udržovaný přístup do kurníku

Na okrajích systému je třeba vysadit stromy či živý plot jako větrolamy. Okolí kurníku musí být čisté a snadno udržovatelné. Alain Magnaut zdůrazňuje význam správné výsadby a prořezávání topolů, obzvlášť pokud cílem farmáře je i prodej dřeva. Správný postup péče o topoly ho naučil jeho otec, ale důrazně doporučuje účastnit se seminářů o prořezu nebo vyhledat radu odborníků. Způsob založení agrolesnických porostů Farmář zvolil topoly kvůli jejich ekonomické hodnotě, poptávce na trhu a protože jsou to rychle rostoucí dřeviny. Byly vysazeny ve sponu 7x7 m, celková hustota výsadby je tedy 204 stromů/ha. Je důležité stromy mulčovat slámou alespoň v prvních letech, ale takový mulč může přilákat divokou zvěř a slepice ho mohou rozhrabat. Nejlepší možností může být štěpka z větví. Slepice je možné umístit na pozemek i když jsou stromy ještě mladé, ale je lepší počkat alespoň jeden rok. Před vpuštěním slepic na pozemek je třeba založit kvalitní trávník odolný vůči zastínění. Pastvu slepic je posléze třeba pečlivě monitorovat, aby trávník mohl dorůstat. Toho lze docílit použitím „rotační pastvy“ a mobilních kurníků. Hrozby/ výzvy/ doporučení

• Stromy mohou mít negativní dopad na růst trávníku. Jelikož úspěch systému z velké části záleží na dostupnosti kvalitní trávy pro slepice, je třeba vybrat bylinné druhy přizpůsobené zastínění.
• Padající větve během silného větru nebo prořezávání mohou ohrozit kurníky. Stromy musí být na pozemku rozmístěny tak, aby se takovým hrozbám předcházelo.
• Keře se mohou stát útočištěm pro predátory, a protože slepice jsou ve volném výběhu, mohou se stát jejich obětí.  

Tím, že se rozhodl změnit svůj lesnický pozemek na „lesnicko-drůbeží“ systém dosáhl Alain Magnaut toho, že si udržel produkci dřeva a zároveň rozvinul novou aktivitu chovu drůbeže ve volném výběhu a zlepšil tím i životní podmínky zvířat. Topoly byly pokáceny v roce 2018 a prodány za cenu průměrně 55 €/m3, což při celkové produkci 528 m3 z 2,5 hektarového silvoorebného pozemku přineslo celkový zisk 29 040 €. Celkové náklady na péči o stromy dosáhly 5 462 €. Systém je tedy jasně ziskový. Plány do budoucna Alain Magnaut je spokojený se svou prvotní zkušeností. Plánuje na svých výbězích pro drůbež  znovu vysadit topoly a využít dotací, které nabízí dřevařský sektor.

Dobrý způsob jak těžit výhody z agrolesnictví je získání certifikátu kvality, jako např. francouzská „Label Rouge“. Zásadou pro komerční využití dřeva je bedlivě sledovat zdravotní stav stromů a správně načasovat prořezávání, zvláště s ohledem na škody, které může způsobit drůbež.