Ovocný strom

Aktivity Ovocného stromu už od začátku směřovaly ke smíšeným kulturám. Začali obnovovat rozsáhlý ovocný sad v Novej Bošáci na víc jak 12 ha. Jejich aktivitou (v té době občanského sdružení PANGAEA 2013-2017) byla obnova sadu, dosazení dlouhověkých ovocných dřevin, ošetření stromů a čištění od náletových dřevin. Pastvu ovcí zabezpečovalo občanské sdružení BROZ. Od roku 2013 vznikla i ovocná školka na produkci kvalitních dlouhověkých stromů starých a lokálních odrůd. V roce 2017 založili meruňkový genofondový sad v Moravskom Lieskovom. Předtím se tam konvenčně pěstovaly polní plodiny. Po zavedení agrolesnických praktik vznikl meruňkový sad o rozloze 4,5 ha: 150 odrůd meruněk ve sponu 8x10 m na podnoži myrabelánu a zelené ryngle, 26 odrůd třešní, 50 odrůd velkoplodého dřínu a 12 odrůd švestek. Další dosadba bude víc jak 40 odrůd hrušek a 15 odrůd višní. Jako podsev je zde použita vojtěškovo-jetelová směs na oživení a prokořenění půdy. Do budoucna připravují pěstování výpěstků stromů a kořenové zeleniny v 10 m širokých meziřádcích.

• Díky zavedení agrolesnictví dosáhli výborných výsledků. Dospěli ke zkvalitnění půdy pod pěstovaným zeleným hnojením a také po aplikaci 30 tun hnoje na 1 ha + 20 ks 200 kg balíků slámy na 1 ha.
• Růst nových stromů předčil očekávání. Po 2 letech se výrazně zlepšila struktura půdy. Po 4 letech chtějí začít s pěstováním v různých plodin a zeleniny meziřádcích.

Mladí farmáři z Ovocného stromu začínali bez dotací a byli inspirováni selskými sady – tzv. polními a pastevními sady. Název „agrolesnictví“ je podle nich úplně zbytečný a matoucí na rozdíl od původních vžitých a ustálených názvů, které jsou používané v zemědělství a krajinářství. Rozeznávají tzv. polní sady, polní lesy a pěstované podkultury (okopaniny, obiloviny a nebo ovocné keře) pod korunami dřevin. Jde o starý způsob hospodaření v krajině před kolektivizací. Za hlavní způsobilost při zavádění agrolesnických systémů považují praktickou zručnost: správný návrh dřevinného složení a distribuce dřevin na pozemku, výsadba a péče (zejména řez dřevin v prvních 6ti letech), pěstování meziplodin, zeleného hnojení a zkušenosti z ekologického zemědělství. Způsob založení agrolesnických porostů Meruňky, švestky, třešně, višně a dříny - všechny dřeviny na semenných bujných podnožích  Spon byl minimálně  8–12 m. Podmítka – následně vibrační brány – výsev směsi zeleného hnojiva, 3 m široké pásy pod stromy se prokypřovaly diskovými bránami a podsívaly zeleným hnojivem. Hrozby/výzvy/doporučení

• Největší hrozbou je málo vědomostí v této oblasti a nezájem o ochranu a tvorbu krajiny ze strany velkých agropodniků.
• Pracovníci s velkými zemědělskými stroji nemají cit k vysazeným dřevinám a poškozují kmeny stromů.
• Zhutnění polních cest představuje problém (musí být zatravněné).
• Při výsadbě mladých dřevin se dodávalo málo organické hmoty.
• Podle mladých farmářů je nedostatek kvalitních výpěstků spojený s nedostatečnou péčí po výsadbě.

Hlavním důvodem vzniku sdružení sadařů „Ovocný strom“ byla odpověď na poptávku po výsadbách dlouhověkých ovocných stromů, řezu dospělých stromů s garancí kvality a ovocnářském vzdělávání. Jejich záměrem je navrátit zemi a zahradám funkčnost v podobě návrhů a realizací kvalitních výsadeb dlouhověkých ovocných stromů a poskytování odborné péče o ovocné stromy. V oblasti se neustále vzdělávají a také se podílejí na vzdělávání široké veřejnosti. Svou práci vnímají v širokém kontextu a dlouhověké ovocné sady vidí jako možnost přírodě blízké produkce ovoce s nízkými vstupy. Při plánování sadů zohledňují postupující změnu klimatu a zakládají sady odolné vůči klimatickým extrémům. Ty se mohou stát významným zdrojem obživy v těžko předvídatelné klimatické budoucnosti. Plány do budoucna Mladí farmáři plánují rozšiřovat sady v horizontu 3-4 let na další ornou půdu.

„Přírodní a kulturní bohatství v podobě genofondu ovocných odrůd nám mizí před očima. Ve starých zahradách a krajině anonymně dožívají ovocné stromy stovek zapomenutých odrůd, často výjimečné svými vlastnostmi“. Na závěr mladí sadaři dodávají: „Prvním krokem k záchraně a návratu ovocných odrůd je jejich objevení. Proto se věnujeme praktické pomologii, snažíme se odhalit názvy odrůd, odebrat rouby z mateřských stromů a znovu je naroubovat na dlouhověké podnože ze semene“.