Farma Turová

Farma se dlouhodobě věnuje výrobě a obchodu s balíkovaným senem. Od roku 2006 provozují na farmě chov dojných krav a od roku 2008 je celá farma provozována v systému ekologického zemědělství. V roce 2013 byl na farmě spuštěn provoz jatek na zpracování dobytka z ekologického chovu. Farma nemá zkušenosti s pěstováním stromů a s agrolesnickými opatřeními. První Agrolesnické postupy začali aplikovat v období 2013-2014, a to úpravou stávajících zarostlých původních pastvin. Při jejich čištění nebyla realizována celoplošná likvidace stávajících dřevin, ale cílené čištění náletových dřevin a úprava větví stávajících solitérních stromů. Hlavním účelem této činnosti bylo prosvětlení porostů a umožnění růstu pastvy. Součástí "rekultivace" byla i úprava dřevin odstraněním spodních větví, aby plocha pod nimi byla přístupná mechanizaci. Zároveň byl realizován klasický přísev kulturních trav. Celý postup byl realizován intuitivně s cílem získat pastevní plochu, která by byla pro zvířata v teplém letním období vhodnější. Takto získané plochy byly "deklarované" jako plochy způsobilé na platbu ve vztahu k Zemědělské platební agentuře.

• Na základě ověřených postupů (čištění náletových dřevin, prosvětlení porostu a další) by chtěli uplatnit tyto činnosti ve větším rozsahu i na dalších plochách. Očekávají zkvalitnění pastvy pro svůj dobytek.
• Zároveň by chtěli uvedený postup aplikovat i na plochách, které jsou využívány prvotně ke kosení.
• Postupně by chtěli přistoupit i k čištění původních historických teras a vytvoření/obnovení původní pásové dřevinné vegetace v katastrálním území Kašová Lehôtka.

V minulosti na farmě postupovali čistě intuitivně. S pojmem agrolesnictví se poprvé setkali v létě 2019. Informace byly následné čerpány z internetu. Dotace nebyly pobírány. Podle jejich názorů by bylo vhodné, aby se agrolesnictví kombinovalo i s ostatními opatřeními zvyšujícími ekologickou hodnotu krajiny, jako jsou opatření pro zadržení vody v krajině resp. zemědělské postupy vhodné do agrolesnictví. Z tohoto důvodu je třeba připravit školení/kurzy, kde by bylo možné získat praktické rady pro provádění těchto opatření. Způsob založení agrolesnických porostů Jak již bylo uvedeno, farmáři postupovali intuitivně a na základě vlastních zkušeností. V závislosti na charakteru původních - ponechaných stromů byl dodržován spon cca 10-15 m. Vyvětvovacími pilami pak byly odstraňovány větve ve spodních etážích. Hrozby/výzvy/doporučení

• Velký problém představuje enormně přemnožená černá zvěř, která upravené plochy vícenásobně rozryla, čímž je do značné míry znehodnotila.
• Nevhodná legislativa a nepochopení záležitostí ze strany úřadů představují hlavní hrozby.
• Výzvou bude proto úprava legislativy, zařazení agrolesnických systémů mezi plochy způsobilé na platbu ze strany Zemědělské platební agentury, vypracování správných praktik a postupů a jejich propojení s opatřeními pro zadržení vody v krajině.

Během úpravy zarostlých (bílých) ploch se farma často dostala do sporu se Zemědělskou platební agenturou. Z důvodu naplnění smyslu agrolesnictví, přistoupili k "rekultivaci" takovýchto ploch citlivě a ponechali potřebné solitérní dřeviny, Zemědělská platební agentura jim však kvůli tomu vícekrát snížila uznanou výměru. Bylo to zejména v případech, kdy plocha byla posuzována leteckým snímkováním. Při tomto způsobu kontroloři pravděpodobně nejsou schopni posoudit rozsah zemědělské činnosti pod korunami stromů, i když se tam nachází zapojený travní porost, který je intenzivně využíván jako pastvina. Plány do budoucna V budoucnu by na farmě chtěli pokračovat v dočišťování tzv. „bílých ploch“ silvopastorálním způsobem. Zároveň mají zájem ověřit možnosti kombinace agrolesnictví s opatřeními pro zadržení vody v krajině. Vzhledem k zaměření farmy na produkci bio-sena, chtějí přistoupit i k založení pásů dřevin, které by měly být cíleně zakládány po vrstevnicích.  

Osobní doporučení farmáře z Turovej: „ Vzhledem k propojení zemědělství a lesnictví je nezbytné, aby farmář získal základní znalosti z oblasti lesnictví, resp. krajinářství.“