Tibor Papšo, Skalka

Tibor Papšo začal hospodařit na méně úrodných pastvinách a loukách, které byly zarostlé náletovými dřevinami. Jelikož jeho pozemky jsou poměrně svažité, meze a prudké strže ponechal částečně zarostlé náletovými dřevinami kvůli zadržování vody v krajině. Tibor zarostlé pozemky postupně výběrovým způsobem čistil a přeměňoval na pastviny, přičemž citlivě ponechal na pastvinách cenné dřeviny jako lípu, jasan, javor či dřínky. Některé z těchto druhů také cíleně vysazoval. Postupně začal vysazovat na pastvinách i ovocné dřeviny, mezi nimiž pravidelně pase krávy a ovce. Celá farma je registrována v režimu ekologického zemědělství. Jelikož je Tibor střízlivým ochráncem přírody a ztotožňuje se se zadržováním vody v krajině, začal na pastvinách revitalizovat prameny a budovat napajedla. V současnosti hospodaří celkem na cca 450 ha, z velké části jsou to trvalé travní porosty se stromy.

• Po zavedení agrolesnických postupů se zvětšila a zlepšila pastevní plocha, zvýšila estetická hodnota krajiny a zlepšilo hospodaření s vodou.
• Dosazením stromů se vytvořily polozastíněné plochy, které poskytují odpočinek pro zvířata.

Tibor provozuje přirozený a tradiční typ agrolesnických systémů, protože samotné přírodní podmínky předurčují tuto oblast k tomuto způsobu hospodaření. Je to tím pádem návrat k původnímu hospodaření v podhorských oblastech zaměřenému na chov dobytka a ovcí. Toto hospodaření je ideální pro zdevastované louky a pastviny, často zarostlé náletovými dřevinami. Dotace nebyly čerpány na agrolesnické systémy ani na mechanizaci. Pokud chce někdo hospodařit jako Tibor, měl by mít podle něj základní znalosti z botaniky a fytologie, správného managementu trvalých travních porostů, znalosti z ovocnářství a zkušenosti s chovem hospodářských zvířat. Jako farmář by uvítal školení zaměřené na řez ovocných dřevin, výcvik pasteveckých psů, ovčácký kurz a školení zaměřené na ochranné prostředky pro volně pasoucí se hospodářská zvířata. Způsob založení agrolesnických porostů Při štěpkování náletových dřevin byla použita lesní fréza. Některé perspektivní stromy na pastvinách byly ponechány a dalších přibližně 150 stromů bylo dosazených. Při výsadbě byly vybrány lokální staré a krajové odrůdy jabloní a hrušní doplněné třešněmi a oskerušemi. Hrozby/výzvy/doporučení

• Podle Tibora jsou největší hrozby: špatně nastavená legislativa, nevypořádané vlastnické vztahy a nejasnost zákonů souvisejících s ochranou přírody a krajiny.
• Sucho a přemnožení zvěře komplikuje hospodaření i v podhorských oblastech.
• Výzvou je podle něj dosáhnout rovnovážného stavu bez zásahu člověka.

Tibor na základě vlastního rozhodnutí provozuje udržitelný způsob hospodaření na stanovištích, kde pastva hospodářských zvířat má dlouholetou tradici. Jeho farma je ukázkou šetrného a přírodě blízkého hospodaření, které je tvůrcem pestré a hodnotné krajiny a zároveň tento silvopastevního způsob obhospodařování může přispět k vytvoření estetické, zdravé a funkční krajiny. Je také důkazem, že takové hospodaření může být ekologické, ekonomicky efektivní a může být použito i na relativně rozsáhlých pozemcích. Plány do budoucna Tiborův plán do budoucna je dlouhodobé a udržitelné hospodaření na pastvinách, které jsou znehodnocené a zarostlé náletovými dřevinami.

Na závěr Tibor dodáva: „Snažím se aplikovat dobré a ověřené postupy a nesnažím se je příliš měnit, protože to nemusí skončit dobře.“