Zöldág Lovasudvar

Farmář od začátku hospodařil agrolesnickým způsobem, při kterém přeměnil plochu hustě zarostlou křovinami na stíněnou pastvinu. Od roku 2015 vyvíjel farmář systém zastíněných pastevních ploch. V závěrečné fázi založení lesních pastvin byla oblast rozdělena na menší pastviny, kde je prováděna rotační pastva. V zimním období je nutné hospodářská zvířata krmit senem a pícninami. Zvířata (ovce a koně) se chovají venku, přičemž pro ovce byla postavena stáj. Území je oploceno elektrickým ohradníkem, ale od té doby, co je pastva v lesích povolena (díky novému zákonu), je nejspodnější část ohradníku odstraněna a ovce mohou chodit volně do okolních lesů. Území má v současné době tři funkce:  (i) extenzivní pasta hospodářských zvířat na pastvinách se stromy a ochrana genofondu, (ii) permakulturní bylinné zahrady a sady, (iii) související služby jako je jízda na koni, konání lokálních/regionálních akcí zařazených do kulturních památek (např. každoroční  setkání stád) a další gastronomické akce spojené s lokální produkcí.

• Farmář navrhl systém tak, aby byl soběstačný a vyhovoval potřebám rodiny.
• Zemědělství, při zahrnutí dotací na půdu a provozování jízd na koních, přináší zisky.

Farmář nevěděl o tom, že využívá agrolesnické praktiky a zjistil to až na přednášce na univerzitě konané v rámci projektu AFINET. Nevěděl také, že existuje státní podpora pro agrolesnictví a tak ji nevyužil k vytvoření a udržování tohoto systému. Vzdělával se a informoval sám a také shromažďoval zkušenosti od ostatních farmářů. Pro správné založení agrolesnického systému zemědělec potřebuje:

• dostatek půdy pro plánovaná zvířata
• zajistit přiměřené ustájení zvířat
• vodu a elektřinu dostupnou v oblasti (pokud toto není splněno, nezabývejte se chovem zvířat)
• zajistit dostatečné zásobování krmivem

Způsob založení agrolesnických porostů Louky zastíněné stromy vznikaly v několika fázích: nejdříve byly vytěženy přebytečné stromy a následně byl pozemek vyčištěn. Bylo potřeba si najmout těžební dělníky, kteří vytěžily vybrané stromy a poté odstranili keře křovinořezem. Základem pro výběr stromů byla jejich rozmanitost. Vybírány pro ponechání byly (seřazeno od nejvíce preferovaných): divoké třešně, jabloně, hrušně, jasany a javory. Hustota zakmenění byla určena majitelem a on také rozhodoval, které stromy budou ponechány. Starší stromy byly při rozhodování o ponechání upřednostňovány, pokud to nebylo v rozporu s jinými aspekty probírky. Hrozby/ výzvy/ doporučení

• Zabránit nadměrné pastvě
• Zvolit vhodnou hustotu zvířat
• Zajistit vhodné ustájení zvířat
• Chemická ošetření pro kontrolu invazivních plevelů a keřů (kopřiva, pryšce, pcháče, trnky, ostružiny) se nesmí provádět a kosení je povoleno až od června, protože oblast dostává agroenvironmentální podporu
• Je také důležité upravit hustotu stromů a maximalizovat výši podpory
• Péče o zdraví stromů

Pastviny se stromy jsou od začátku ziskové a naplňuje očekávání farmáře. Agrolesnický systém také vyhovuje potřebám farmáře, pokud jde o maso a traviny. Dalším zdrojem příjmu jsou 4 koně o které se farmář stará (placená služba). Farmář doporučuje kombinovat pastvu vlastních zvířat s pastvou zvířat na smlouvu, pokud to dostatek pastvy umožňuje. Rovněž stojí za to certifikovat pastviny v rámci ekologického zemědělství, protože tak vzrostou dotace na půdu. Je důležité, ale ne úplně snadné, udržovat pastvu v dobré kondici. Na pastvinách by měl být „čistý“, dobře udržovaný trávník místo zelené plochy s plevelem. Plány do budoucna Použití koňské mrvy pro hnojení divokých ovocných stromů. Založení chovu vietnamského prasete, protože je menší a jeho chov je jednodušší.

Důležitý je podnikatelský přístup (přehled v systémech podpory, účetnictví, finanční plánování inovací), znalost zemědělství (péče o zvířata) a znalost rostlin (rozpoznání invazivních rostlin). Aby bylo možné optimálně udržovat trávník a účinně kontrolovat invazivní rostliny, je zapotřebí hlubších botanických znalostí než má průměrný zemědělec.