Earl Lefebvre

Marc Lefebvre začal pochybovat o konvenčním modelu v roce 1997, kdy se rozhodl přestat s orbou kvůli zamezení eroze a utužení půdy. V roce 2000 se zavázal pokrýt 80% své půdy vegetací a začal kolem svých pozemků sázet stromy. Kromě toho se rozhodl přestat s pěstováním cukrové řepy, protože příliš poškozovalo půdní strukturu. Marc začal s projektem vytvoření produktivního agrolesnického systému díky programu AgricoBio, podporovanému místním spolkem pro ochranu přírody. Projekt začal obnovením živých plotů v roce 2000, a v roce 2011 se vysázely 3 ha květinových pásů, společně s 2 300 m živých plotů. Později byly k farmě přidány silvoorebné pozemky o rozloze 19,2 ha, které sestávaly z řad stromů mezi pásy plodin. Nakonec v roce 2014 Marc osázel 17,4 ha výmladkovým lesem na produkci biomasy, štěpky z větví na zlepšení půdy, produkce mulče, topiva atd.

• Marc Lefebvre si už všímá prvních výsledků těchto zemědělských praktik, dochází ke snížení eroze, zlepšení kvality vody, zvýšení biodiverzity na farmě a zkrášlení krajiny.
• Rovněž dokázal udržet výnosy svých plodin na stejné úrovni, díky efektivnímu rozdělení úkolů a zvýšení počtu zaměstnanců.

Agrolesnický systém Marca Lefebvre závisí hlavně na dvou kritériích: zájem o biodiverzitu a produktivitu. Z toho důvodu se rozhodl pro silvoorebný systém a výmladkový les, aby využil výhody stromů v polích bez snižování výnosů. Živé ploty vysadil, aby vytvořil biokoridory pro užitečnou faunu. Svůj agrolesnický projekt navrhl ve spolupráci s týmem programu AgricoBio a získal evropské a místní granty, které pokryly 80% nákladů na výsadbu stromů. Důležité dovednosti:

• Znalosti o pokryvných plodinách a bezorebných praktikách.
• Porozumění cyklu živin, kvůli vhodnému naplánování výsadby stromů a výsevu pokryvných plodin, které zlepší úrodnost pozemku.

Způsob založení agrolesnických porostů Na silvoorebném pozemku založeném v roce 2007 bylo vysazeno 700 stromů a 2200 keřů v řadách na 19 ha, tedy v hustotě 150 stromů/ha. Druhové složení řad stromů bylo zvoleno na produkci dřeva (ořešáky, lípy, javory, atd.), na produkci biomasy a podporu biodiverzity (mišpule, divoká jabloň, šípek, kalina). Ve výmladkovém lese byly vysazeny stromu na produkci biomasy (vrba, javor). Půda byla zorána do hloubky a stromy byly opatřeny ochranou před divokou zvěří. Hrozby/ výzvy/ doporučení

• Agroekologie i agrolesnictví vyžadují dobré znalosti cyklu dusíku a kontroly plevelů. Kvůli potlačení plevelů na silvoorebných pozemkcích byl vyset jetel.
• Mladé stromy byly často poničeny ptáky. Aby ptáci nesedali na mladé stromy, bylo na pozemku umístěno několik hřadů a ptačích budek.

Marc Lefebvre je s prozatímními výsledky zavedení agrolesnictví na své farmě velmi spokojen. Má v plánu rozšíření agrolesnických ploch a nadále chce zlepšovat krajinu racionálním způsobem, který by byl prospěšný jak pro zvířata, tak pro lidi. Agrolesnictví se musí zakládat na ekonomické logice, aby se příjmy farmy udržely nebo i zlepšily. Zakládání nových pozemků musí probíhat postupně, aby se dala optimálně rozložit práce. Plány do budoucna Marc Lefebvre plánuje rozšířit pěstování výmladků, aby produkoval více štěpky a mohl ji použít na svých pozemcích pro zvýšení obsahu organické hmoty. Kromě toho má v plánu vysít více jetele kvůli zlepšení cyklu mineralizace dusíku.

Provádět změny postupně a omezit používání chemických přípravků.