El Cotillo

Před rokem 2003 se na statku choval masný skot.  Pole farmy měly hodně kamení, zařízení byla v troskách, byla zde velká rizika požárů, neprováděla se údržba vegetace, o duby bylo špatně pečováno a nedělaly se prořezávky, takže produkce žaludů byla velmi nízká. Co se týče volně žijících živočichů, tak jich zde bylo velmi málo v porovnání s dneškem, kdy je možné zahlédnout daleko více živočišných druhů. Biodiversita se zvýšil a dnes je možné tu vidět daleko více králíků a koroptví, kteří slouží jako potrava pro rysa iberského, který byl často na farmě pozorován. Vyčištění a ošetření vegetace zachránilo mnoho jedinců dubu. Chov dobytka snížil významně riziko požárů, protože snižuje množství hořlavého materiálu na farmě.

• Vhodná ošetření dubů snížila jejich mortalitu.
• Snížilo se riziko vzniku požárů

Nebylo zažádáno o žádnou dotaci. Farmář sám předělal farmu na ziskovou za cenu mnoha práce. Majitel je člověk, který se celý život věnoval zemědělství a má velké znalosti v oboru. Rozhodl se koupit farmu, aby do ní investoval a postavil ji na nohy. S tématem aktivit ve venkovském prostředí mu radila skupina pro rozvoj venkova v regionu (PRODECAN) a také Agrární regionální úřad v Linares. Pro zahájení produkce tohoto typu je nutné mít nějaké předchozí znalosti oboru. Zemědělec z této farmy měl zkušenosti díky svojí rodině, která se této produkci věnovala a také díky odborným kurzům. Způsob založení agrolesnických porostů Nejvíce se na farmě vyskytuje dub, naopak nízkých keřů je zde pouze málo (3-4 ha keřů rodu Cista a druhu Pistacia lentiscus, které rostou v severní části farmy). Také se tu nacházejí stromové exempláře olivovníku, které jsou zastoupeny více než 300 jedinci. Zatížení hospodářskými zvířaty se průměrně pohybuje mezi 100 a 120 VDJ (Velké Dobytčí Jednotky). Hrozby/ výzvy/ doporučení

• Tváří v tvář nemocem jako schnutí dubu, způsobené houbovými onemocněními (Diplodia spp. a Hyposilum spp.), se dostavuje pocit bezmoci, protože se může dělat pouze velmi málo pro záchranu nakažených jedinců. Dělají se prořezávky a ničení mrtvých částí. Duby na prořezávky příliš nereagují protože jejich růst je velmi pomalý a potřebují mnoho let aby se formovaly. Někdy navíc mohou býci svými rohy poškodit kůru a tímto poškozením se do stromu dostávají nemoci.
• Pole jsou opuštěná a není zde mnoho podpory v oblasti ochrany životního prostředí a chovu dobytka. Chov býků pro býčí zápasy je čím dál tím méně ziskový, protože se velmi snížil počet pořádaných Korid a také podpora od státu je nižší. Z tohoto důvodu se zemědělec rozhodl věnovat více chovu černého prasete iberijského, i když zde není dostatečná podpora státu na to aby se se vyplatil jeho chov (je poskytována podpora na přizpůsobení zařízení pro chov černého prasete iberijského). Chov prasat může být ohrožen také cenami na trhu.
• Mladá generace nechce pracovat na venkově a už vůbec ne přímo v zemědělství, protože je to velmi těžká práce, bez pracovní doby, která může být nebezpečná kvůli bitkám mezi býk, které musíte zvládnout. Je zde tedy mnoho práce a úsilí které musíte vynaložit a přitom to není finančně ohodnoceno.

 

Farma byla v počátcích v neudržovaném stavu i přes to, že zde probíhal intenzivní chov zemědělských zvířat. Současná situace je velmi rozdílná: biodiversita se zvýšila a dnes je možné tu vidět daleko více králíků a koroptví, které slouží jako potrava pro rysa iberského. Vyčištění a ošetření vegetace zachránilo mnoho jedinců dubu. Chov dobytka snížil významně riziko požárů, protože snižuje množství hořlavého materiálu. Je potřeba aby se mnohem více zapojil stát, aby majitelé „dehesa“ (tradiční pastviny s duby) a skotu realizovali opatření pro zvýšení hodnoty farem, ochranu životního prostředí a zvýšení biodiversity. Plány do budoucna Do budoucna plánuje farmář zachovat chov býků pro býčí zápasy, využívat pastviny s duby pro černé iberijské prase, chovat ovce a také provozovat agroturistiku, aby lidé mohli poznat, jak se chovají zvířata v extenzivním chovu. Je bezpodmínečně nutné, aby se mladí lidé nadchli a viděli že je možné žít na venkově, protože jinak odcházejí z vesnických oblastí do měst.

Pracovníci farmy jsou lidé, kteří vyrostli na venkově a mají potřebné praktické zkušenosti získané od svých předků. Jsou však zapotřebí také lidé se znalostí administrativy podniku, internetu apod., aby hlídali dodržování přepisů. Základní doporučení farmáře: “V současné době, s problémy které jsou spojeny se zahájením podobné činnosti, bych nikomu nedoporučil se pustit do podobného podnikání, i když na druhou stranu je nezbytné si uvědomit hodnotu pastvin a pečovat o ně. Stát by měl více podporovat toto odvětví  aby povzbudil mladé lidi k podnikání v zemědělství a v chovu dobytka.”